Hlemýžď je hlavní složkou vnitřního ucha. Je rozdělena na tři komory naplněné tekutinou, zvané scalae, které se spirálovitě pohybují kolem kostnatého jádra. Scala media nebo kochleární kanál obsahuje orgán Corti, který vnímá zvuk. Cortiho orgán se skládá z podpůrných buněk a mnoha tisíců senzorických vláskových buněk. Každá vlasová buňka má až 100 chlupů podobných štětinám, které převádějí mechanický pohyb na elektrické smyslové impulsy, které se přenášejí přímo do mozku.
Orgán Corti jde do akce, když vibrace způsobené zvukovými vlnami projdou uchem a dosáhnou oválného okna, membrány u vchodu do vnitřního ucha. Když tato membrána vibruje, vytváří vlnové pohyby v tekutině, která vyplňuje hlemýžď. Tyto vlny stimulují vlasové buňky ke kontaktu s mozkem.
Vnitřní ucho je také zodpovědné za udržování rovnováhy. Ovládají to senzorické struktury ve vestibulu a půlkruhových kanálech.
Předsíň obsahuje dva vaky, utricle a saccule, a každý obsahuje senzorickou náplast zvanou makula.
- Makuly monitorují polohu hlavy vzhledem k zemi.
- Drobné chloupky vyčnívající ze senzorických buněk jsou zapuštěny do želatinové hmoty.
- Když je hlava nakloněna, gravitace táhne hmotu dolů a stimuluje vlasové buňky.
Každý půlkruhový kanál obsahuje ampulku nebo bouli, která obsahuje receptorovou strukturu zvanou crista ampullaris.
- Crista ampullaris reaguje na rotační pohyby. Jeho vláskové buňky jsou vloženy do kuželovité želatinové hmoty zvané kupule.
- Když se tekutina v půlkruhových kanálech během pohybu víří, vytlačuje kupuli, která stimuluje vlasové buňky.
Náš smysl pro rovnováhu závisí na senzorických strukturách vnitřního ucha a také na vizuálním vstupu a informacích přijímaných z receptorů v těle, zejména z těch kolem kloubů.
.jpg)
